Úvodní slovo Petera Worleyho ke knize „Dotazování: 100 nápadů pro učitele a lektory"

„Kladení otázek je základem porozumění světu: je třeba si z něj vypěstovat návyk.“

(Eric Booth, The Everyday Work of Art)

Jakožto pedagogové se ptáte neustále, možná stokrát denně, několiksetkrát týdně, tisíckrát měsíčně. Kladení otázek je pro pedagogy základním pracovním nástrojem, se kterým by měli pracovat jako řezník s nožem. Přesně, efektivně a s rozvahou. Znalost druhů otázek je užitečná, ale sama o sobě k dobrému pokládání otázek nestačí.

„Klíčové myšlenky“ v knize Dotazování: 100 nápadů pro učitele a lektory upozorňují na obecnější principy, které celou publikaci provází, spojují všech sto nápadů do jednoho celku a namísto pouhého seznamu nástrojů pro dotazování vytváří dialogické vyučování. Pedagogikou orientovanou na otázky bych podobně jako Sokrates v Platónově dialogu Menón (viz N050) chtěl podpořit využití otázek nejen jako pouhého způsobu, jak se něco dozvědět nebo jak žáky zkoušet, ale jako nástroje, který probouzí k intelektuálnímu kontaktu se světem. Doufám, že děti vytvoří svět plný možností, než aby jej vnímaly jako nehybný objekt, do něhož vráží.

Díky využití pěti základních principů, kterými jsou „Otevřený přístup k dotazování“ (N018), „Zkoumající společenství“ (N031), „Podmínkování“ (N043), „Kotvení“ (N037) a „Otevírání“ (N041), se z dotazování stává nejen dialog mezi pedagogem a žáky, ale i dialog mezi třídou (pedagogem a žáky) a světem. Působil jsem jako facilitátor a školitel filozofických rozhovorů na školách, a ačkoli se tato zkušenost odráží v některých uvedených příkladech, většinu nebo téměř všechny principy a strategie popsané v této knize lze uplatňovat napříč celým kurikulem. Uvidíte, že jsem zastáncem využívání uzavřených otázek – nacházím pro ně znovu obecné využití – a moje strategie pro uzavřené otázky (jmenovitě podmínkování, kotvení a otevírání) se hodí například pro logické úlohy v matematice, ale také pro filozofické diskuze s otevřeným koncem, občanskou výchovu a další předměty. Přístup ke kladení otázek, který najdete v této knize, jsem z velké části rozvinul jako facilitátor filozofie. Zajímavé ale je, že jsem s ním začal, když jsem učil hudbu.

„Tato kniha jde proto hlouběji a zabývá se obecnější rolí otázek a dotazování v pedagogice. Pokládání otázek je dovednost důležitá pro demokracii a jako pedagogové bychom se měli zajímat nejen o to, jak se sami v dotazování zlepšovat, ale také o to, jak rozvíjet tuto dovednost u našich žáků."

Otevřený přístup k dotazování

Nejzásadnější myšlenku této knihy bych popsal jako snahu pokládat otázky se správným přístupem. Klást otevřené otázky je například k ničemu, pokud při tom udržujete uzavřený přístup (hledáte konkrétní odpověď, kterou máte na mysli, nebo třídu nepřiznaně vedete ke konkrétní odpovědi či závěru). Kladení návodných otázek může být na druhou stranu velmi produktivní, pokud tak činíte s otevřeným přístupem (jste otevřeni řešení problémů, různým názorům a nečekaným odpovědím). To ale neznamená, že musíte neustále učit co „nejotevřeněji“. Pedagogové musí žáky připravit na testy a mají cíle a plány, které je třeba naplňovat, ať už si o tom sami myslí cokoli. Doufám, že porozumíte tomu, jak můžeme při dotazování udržovat otevřený přístup, i když směřujeme k uzavřenému cíli (máme dané směřování a naplňujeme určené plány v určitém časovém rozvrhu). Tyto dva cíle se nevylučují.

Dotazování a „dotazování“

V této knize vycházím ze dvou principů, které jsou při přemýšlení o pokládání otázek zásadní. Oba jsou založeny na práci J. T. Dillona (1994): „pokládání otázek“ a „to, že z něčeho uděláme otázku“. První princip je jednoduchý: když chceme praktikovat dotazování, musíme se zamyslet nad tím, jaké otázky pokládat a jak se ptát. Druhý princip zdaleka není tak konkrétní: jedná se o rozvíjení „zvídavé třídy“, o pěstování zvídavého přístupu místo toho, abychom se přehnaně soustředili na techniku dotazování, i když je sama o sobě také důležitá. Tato kniha jde proto hlouběji a zabývá se obecnější rolí otázek a dotazování v pedagogice. Pokládání otázek je dovednost důležitá pro demokracii a jako pedagogové bychom se měli zajímat nejen o to, jak se sami v dotazování zlepšovat, ale také o to, jak rozvíjet tuto dovednost u našich žáků. Tato kniha se navíc snaží být co nejpraktičtější, jejím nejobecnějším cílem je pěstovat dobrý přístup k dotazování u pedagogů i žáků. Je plná odkazů, takže pokud chcete, samozřejmě ji můžete číst postupně od začátku do konce, nebo se třeba raději pustíte do čtení o tom, co vás zrovna zaujme, a budete následovat různé odkazy, které jsem pro vás připravil tak, abyste mohli začít a přestat číst dle svého uvážení. Sdílím zde také mnoho svých názorů a zkušeností, ale k duchu této knihy patří, že chci, abyste si při čtení kladli otázky. I když se mnou někdy nebudete souhlasit, doufám, že ve vás probudím něco, co vás povede k pokládání otázek a jejich reflexi. Varování: tato kniha musí jednotlivé nápady popsat stručně, proto uděláte dobře, když se při snaze plně pochopit prezentované myšlenky nebudete spoléhat jen na ni. Tam, kde je to třeba, odkazuji na další zdroje.

Peter Worley

Ukázka zdarma ke stažení zde.