Vytvořili jsme pro vás rozhovor, ve kterém se učitelé a lektoři ptají na otázky spojené s Filozofií pro děti ve výuce. Možná zde najdete informace, na které jste se také chtěli zeptat... a pokud ne, napište nám kdykoliv na: pinkbox.kontakt@gmail.com !!! Případně můžete použít i komentáře pod příspěvkem a tak váš dotaz bude sloužit i ostatním.
Rozhovor se věnuje především možnému zavedení principů Filozofie pro děti do škol, do dětských skupin i do domácího vzdělávání. Pro další zájem nabízíme Filozofické dílny pro dospělé, ve kterých se s těmito postupy můžete začít seznamovat.
Zároveň bychom vás rádi pozvali na online setkání - Úvod do Filozofie pro děti 26. 9. 2022 od 18:00 do 20:00. Více na FB události zde. Na setkání je nutné se rezervovat přes formulář.
ROZHOVOR MEZI UČITELI A LEKTORY PLATFORMY PINK BOX
Spolupracujete s psychologem?
Ano. Ačkoli není Filozofie pro děti/s dětmi (dále P4/WC) primárně terapeuticky zaměřená, během vzájemného dialogu se žáci dotýkají důležitých životních otázek a jsou s nimi konfrontováni. Nejdůležitějším úkolem učitele je proto vytvářet bezpečný prostor a vybudovat vztah důvěry, kdy se může žák na učitele případně obrátit s něčím osobním. Zde se otevírá možnost spolupráce s psychologem.
Máte podporu ve škole?
Ve školách, kde implementujeme principy P4/WC do vzdělávacího kurikula ano. Spolupráce s námi začíná většinou tak, že nás doporučí nadšený učitel. Potom působíme na škole jako mentoři (rezidentní pobyt filozofa ve škole).
Jak řešíte vztahy žák - rodiče?
Je pravda, že za půl roku hodin filozofování se chování dětí mění. Více se ptají, nenechají se odbýt nesmyslnou odpovědí, více vás konfrontují se svými názory. Z praxe máme případy, že se to rodičům nelíbí, protože tak musí dětem věnovat větší pozornost a sami se nad sebou zamýšlet. Zde je určitě velký prostor pro debatu, jak s rodiči více spolupracovat.
...
Z čeho čerpáte, jakou máte koncepci?
Čerpáme ze zahraniční literatury a praxe: zdroje. Koncepci neustále hledáme, ale držíme se padesátileté tradice P4/WC. Během práce s učiteli mám na pozadí stále otázku: Co je to vlastně filozofie? Můžeme opravdu dětem něco předávat? Vědomosti? Držíme se slov z písničky kapely Mňága a Žďorp: “I cesta může být cíl”.
Kdy s dětmi začínáte?
Zatím pracujeme s dětmi Základních škol (1 - 9. třída). Připravujeme se však i na filozofii pro děti od 3 let. Rozhodně nedoporučuji děti různého věku spojovat dohromady. Žák 9. třídy má zcela jiné otázky než žák první třídy. Jednorázová akce ano, ale systematická práce s dětmi vyžaduje děti podobného věku.
Jaké máte základní principy, hodnoty?
Myslím, že se to dá vyjádřit nejlépe slovem poctivost. Poctivost společného hledání odpovědí na otázky, které si děti přirozeně kladou. Také se to dá dobře vyjádřit slovem “teď”. Opravdu tam jsme?, vedeme dialog a vzájemně si pomáháme nalézt cestu k odpovědi? A zdůrazňuji, že poctivost se týká i projeveného nesouhlasu s názorem druhého. Asi nejtěžší je uznat, že jsem se třeba mohl mýlit a změnil názor.
Jak děti reagují? Zapojují se?
Plody ovoce filozofování se projevují zhruba po půlroční práci. Jakmile žáci dokáží odlišit otázku od filozofické otázky. Potom záleží na tom, jak je otázka zformulovaná. Schválně si to vyzkoušejte. Něco vám vrtá hlavou a je vám to celkem jasné, ale jakmile se na to chcete zeptat, stojíte před nelehkým úkolem. A to se právě učíme.
Jak se zajišťuje bezpečí ve třídě, dynamika?
Důsledným dodržováním pravidel (např. když někdo mluví, ostatní poslouchají, nikomu se neposmíváme atd.), poctivostí hledání a citlivým přístupem učitele. Tyto dovednosti jsou hlavní a nedílnou součástí programu mentoringu rezidentního filozofa ve škole. Učíme se tyto dovednosti pilovat.
Jsou nějaké negativní reakce žáku nebo rodičů?
My jsme se zatím potkali spíše s opakem. Ale dokážu si představit úskalí spočívající v netransparentním přístupu učitele, v necitlivém přístupu a případnou nekompetentností.
Důvěra dětí mezi sebou je a musí být garantována kompetentním přístupem učitele, který je jakýmsi průvodcem. Jeho role není snadná, protože by neměl být “on” středem pozornosti, ale zároveň musí “on”citlivě a včas zasáhnout, když se debata stáčí do slepé uličky.
V rámci jakého předmětu se filozofie učí?
Jako ideální se jeví mít Filozofování jako samostatný předmět (povinně volitelný) jednou týdně, protože si žáci na tuto formu zvyknou a lze s nimi snadněji takto pracovat i v jiných oborových předmětech. Pokud to nejde, tak v rámci OSV. Principy P4/WC však lze uplatnit v každém oborovém předmětu. Na to se právě zaměřuje náš mentorský program (modul 1-3)
Jak je nastaven proces získávání důvěry?
Stejně jako v běžném životě. Žáci velmi dobře vycítí, kdy se stavíte do role “chytrolína”, proto je nutné opravdu stát v pozadí a nechat žáky mluvit mezi sebou a důsledně vyžadovat respektování pravidel filozofování.
...
Jak dlouho takhle učíte?
S dětmi máme zatím roční zkušenost, avšak podobnou formou jsem pracoval pět let s dospělými v rámci univerzitního semináře Úvod do filozofie.
Děláte kurzy o vztazích?
Ne, ale náš mentoring je na vztazích založený. Jednou z dovedností je budování vzájemného vztahu mezi učiteli. Pokud nekomunikují učitelé mezi sebou, nekomunikují mezi sebou ani žáci. Příklady táhnou.
Prošel jste sam nějakou takovou školní metodou?
Studoval jsem teologii a filozofii a v rámci studia jsem prošel několika semináři zaměřenými na filozofický dialog. Pokud máte alespoň elementární zvídavost a kladete si otázky, potom jsou tato setkání opravdovou školou filozofování. Práce s žáky se moc neliší od seminářů na univerzitě. Děti vás často překvapí otázkou, kterou by vám možná dospělý nepoložil. Učím se od dětí.
Jak jste k tomu přišel?
Ve 14 letech jsem otevřel učebnici ZSV a od té doby mě zájem o filozofii neopustil, spíše naopak. O P4/WC jsem se dozvěděl poprvé na základě knihy od Marthy Nussbaumové: Ne pro zisk, kterou vřele doporučuji každému učiteli. Autorka v ní popisuje složité postavení humanitních věd v USA a my k této situaci nemáme daleko.
Kolik škol v republice dělá něco podobného?
Mentoring (P4/WC) děláme zatím pouze my. Myslím, že je v ČR hodně učitelů, kteří něco jako Filozofii pro děti dělají, ale neví o tom. Proto je důležité učitelům, ředitelům tyto principy zprostředkovat a ukázat, že filozofie není pouze akademická disciplína, ale naopak, že je součástí každého oborového předmětu. V RVP vidím roli filozofie v rámci průřezových témat.
Jake máte výsledky?
Míru lásky k moudrosti lze jen stěží měřit, ale když se účastníte vzájemného filozofického dialogu mezi žáky, kteří se neobracejí se svými názory a argumenty na vás, ale na své spolužáky, potom vás to hřeje u srdce. Ovšem jsou zde i viditelné výsledky například zde: